Stěhování

Od: Michal HonsMichal Hons Dne: 13.09.2019

Opět se Vám hlásíme s naším pravidelným blogem 🙂

Je to ani ne rok a třičtvrtě, co jsme o sobě naposledy dali vědět. Za tu dobu se toho v Plackovně změnilo poměrně dost. Nejzásadnějším posunem bylo určitě přestěhování do vlastních prostor. To proběhlo v květnu 2018, kdy jsme za pomoci kamarádů, hrubé síly a půjčené dodávky, během jednoho večera nanosili (a hlavně snosili. Sedmdesáti kilový pneumatický stroj a dvě sady matric po 45 kg, byly tou největší lahůdkou) všechen materiál, stoly, police a další propriety, související s plackováním, do naprosto nepřipravených prostor bývalého čalounictví. Nutno přiznat, že jsme to nezprocesovali ideálně. Například vytíženost pražských malířů a řemeslníků jsme trochu podcenili – určitě by bylo snažší dávat dopořádku prázdnou místnost, než vše řešit až za pochodu se všemi věcmi, už nastěhovanými v nové dílně. Nemluvě o tom, že jsme tímto vystavili do patové situace a několik dní nebyli schopni jakkoli pracovat.

Nicméně po zásahu malíře, uklízečky a deratizačního týmu, se nám podařilo naše současné pracoviště uvést, zhruba po třech dnech, do jakž takž provozuschopného stavu. Od té doby se nám vše podařilo vyladit do pravděpodobně finální podoby, kdy vznikly dvě pracovní sekce: tzv. Zenové místo klidu, kde se tiskne, vyřezává a jsou zde tři stoly s ručními razičkami. Díky tomu, že jsme přesunuli oba pneumatické stroje s kompresory do vedlejší, zatím nepojmenované sekce, se nám podařilo srazit úroveň hluku u počítače z cca 110 dB ( podle tabulek odpovídá „Hlasité obráběcí stroje, kovárna kotlů“) na příjemnějších 80 („Tunel metra“). Administrativa či příprava grafiky se tak stala o poznání příjemnější.

Z předchozího textu je možná jasné, že další změnou k lepšímu je rozšíření výrobní kapacity, jak po materiální, tak lidské stránce. V době, kdy jsme psali druhou část blogu, jsme měli dva ruční stroje, jeden poloautomatický a v jednu chvíli jsme pracovali maximálně tři. V současnosti máme tři ruční a dva poloautomatické, tzn. Šest pracovních pozic včetně počítače. Ty se přes léto docela dařilo zaplňovat, v průměru nás tu teď je cca 3,65 denně:) Tomu odpovídá také objem práce, který je zhruba třikrát vyšší než v době před stěhováním.

Prakticky poslední věcí, která nás malinko trápí a bojujeme s ní vlastně od úplného začátku je tisk. V současnosti na tom mohutně pracujeme a vše vypadá, že je na dobré cestě. A pokud vše vyjde v nadcházejících měsících nás v tomhle směru čeká celkem zásadní krok, doufejme k lepšímu.